shrnutí ....

Zápis do třetího ročníku proběhl velmi dobře a velmi rychle , za což jsem byl moc rád , spěchal jsem na autobus . Cesta byla dlouhá a náročná , horko a všude spoustu lidí .Nehledě na slečnu , která celou cestu mluvila a řeknu vám moc intelektu nepobrala . Měl jsem sluchátka , ale občas když mi dohrála píseň se nedalo přeslechnout co říká . Není nad to když je někdo hrdý na to , že je hloupý ... Setkávám se s tím čím dál více , příště pojedu raději později , protože cestovat s těmi pubertáky je příšerné ... jestli budu někdy učit takové idioty tak asi na učitelství zanevřu , jsou hrubý , sprostí , namyšlení a já si říkám kam se poděli normální studenti , asi cestují později aby se s těmito nemuseli stýkat . V sobotu jsem měl velice příjemné překvapení , vyjeli jsme si na výlet do Bečova , v klidu scházím z parkoviště a najednou se ke mě někdo přiřítí  s nadšeným výkříkem a já koukám Domča , vyjela si na výlet s mamkou a já je obě moc rád viděl , bylo to skvělé , hned jsme se domluvili , že se sejdeme o víkendu .

Dnes mám namožené svaly , asi se přepínám a budu muset zvolnit a neběhat každý den , ale dát si třeba den dva volnější režim . Snad se díky sportu trochu zmírní má osteoporoza , ale nevím , těžko říci , mám alergii na mléko , mléčmné výrobky , a spoustu jiných potravin a tak se to jídlem napravuje dost těžko a musím brát léky .  Už se těším na zimu , případá vám to v létě divné ? nepochybně , ale já se moc těším na vánoce , na ta světýlka a doufám , že napadne sníh . Minulý rok na vánoce vůbec nebyl a bylo poměrně teplo . Moc se těším.

Pokřivená optika 4. část

******** o dva týdny později 

Henrik nebyl příliš  nadšen , když mu bylo oznámeno, že bude jedním z těch, kteří dělají dozor na vánočním večírku. Původně plánoval ukázat se tam tak na hodinu a poté se nenápadně vypařit. Takhle bude muset zůstat a ještě dávat pozor na studenty. Doufal, že se alespoň nevyskytnou žádné potíže, studenti se nebudou opíjet a vše proběhne v klidu. Zajímalo jej, zda se na večírku ukáže Isak, nejspíše ne, pochybuje, že by ten chlapec chtěl celý večer strávit zrovna ve školní tělocvičně. Musí zajít do tělocvičny, pomoci děvčatům s výzdobou.  Nesl krabici ozdob, řetězů a různých světýlek když kolem prošla skupinka dívek, která se podezřele uculovala. „ Zdravím slečny, jak se daří ?  přišel jsem vám trochu vypomoct . “ „  Henriku , zdravím, netušila jsem, že přijdeš “ ozvalo se po jeho pravé straně a mířila k němu vyučující cizích jazyků “ „ no ano, vlastně jsem byl pověřen dělat tu zítra večer dozor a řekl jsem si, že zajdu omrknout terén “ „ Tak to jsme dva, také tu budu dělat dozor, jsem ráda, že zrovna s tebou, mohla by být legrace „ „ Jistě, to by mohla, snad studenti nic nevyvedou “ „ neboj tyhle akce většinou probíhají bez problému, nebo o nich alespoň nevíme “ „ dobře, to moc rád slyším “

Večírek pomalu začínal, studenti se scházeli a hudba hrála, kolem bylo spoustu světel a vánoční atmosféra ,  vůně perníků a cukroví a na Henrika padla nostalgie, cítil se vlastně dobře. Stále se rozhlížel po okolí, a doufal, že Isaka alespoň zahlédne, pokud se dostaví. Když si povídali včera nezmínil se ani jeden o večírku , ale měl se zeptat . Věděl , že by neměl projevovat takový zájem o studenta a ještě navíc právě o něj , ale něco ho k tomu chlapci přitahovalo . Když nedávno viděl jeho matku , napadlo ho , že jej pozná , ale asi za ty roky změnil více než myslel . Stál u vánočního stromku, když uslyšel „ dnes ti to moc sluší Henriku “ leknutím mírně nadskočil  „ Oh , Katrin lekl jsem se , ale moc děkuji “ „  Jak se bavíš ?  “ „ Docela dobře , je to tu pěkné , zatím žádné problémy …“ „ Uvolni se , bav se  ano ? Možná bychom si mohli zatančit ? “ Zahlédl záplavu havraních vlasů a pocítil radost . Isak stál kousek od nich a Henrik ho pohledem prosil o pomoc. Isak tedy pokročil k nim  „ Henriku, netušil jsem , že děláte dozor , ale potřeboval bych s vámi  mluvit , naléhavě “ „ Omlouvám se Katrin  “ Ta odešla , ale doufala , že ho odchytne později . „ Moc rád tě vidím a děkuji ti za záchranu “ „ Není vůbec zač , vypadal jste zoufale , není váš tip ? “ smál se , Henrikovi připadal takto rozesmátý velice okouzlující . „ Vlastně vůbec není můj tip “  „ Nebyl jsem si jist zda tu budete “ „ nápodobně  , jsi tu sám , nebo máš doprovod ? “ „ jsem tu sám  , půjdu na  vzduch , za chvilku se vrátím “ „  je ti dobře ?“

„  No ano ,  jen  trošku se mi motá hlava “ „ Půjdu raději s tebou “   Muži vykročili směrem k východu , bavili se, když v tom se Isak sesul k zemi, praštil se do hlavy. Poradce si rychle pokleknul, sundal sako a dal ho mladíkovi pod hlavu. Přihnala se Katrin „ co se stalo ? “  „ stěžoval si na motání hlavy , tak jsem ho chtěl doprovodit na vzduch a on  omdlel . Raději přines vodu “ Katrin se přihnala s vodou z chladničky , poradce ji otevřel a trochu si vylil do rukou , poté je přiložil chlapci za krk a na čelo . Po chvíli se Isak probral . Rozhlédl se a spatřil nad sebou  blond vlasy a přívětivý usměv , Henrika , krásný pohled , cítil se dost zmateně . Podepřel ho a pomohl mu se posadit . „ Jak je ti  ? “ „  divně “ „Pojd raději tě vezmu na vzduch , pořádně se napiješ  “ „ díky “ Katrin rozehnala dav , který se kolem nich vytvořil  a  slíbila Henrikovi , že děti pohlídá .  Poradce podpíral chlapce s havraními vlasy a společně vyšli ven do chladného zimního vzduchu . Chlapec vypil téměř celou lahev vody a cítil se lépe. „ Isaku , máš na hlavě ránu , neboj nic vážného , ale přesto bych to raději ošetřil , byl to ošklivý pád , dost jsi mě vyděsil .“ Teprve teď si chlapec uvědomil , že ho trochu bolí hlava , sáhl si do vlasů a trochu krvácel .  Poslušně tedy vykročil za výchovným poradcem do jeho kanceláře. Ten sáhl pro lékárničku a otevřel jí, našel polštářek a obvaz, snad to bude stačit.  Pomalu mu přiložil vatový polštářek na ránu, přidržel a začal s ovazováním . „ Uhm Henriku ?  “ ozvalo se tiše a váhavě „  Ano ? “ „ jsem rád , že jsem tu s vámi “ „ také jsem tu rád s tebou  , vlastně si s tebou rád povídám “ Henrik dokončil ovazování  a posadil se vedle mladíka . Ten byl trošku nervózní  , ve vzduchu bylo cítit napětí . Cítili ho oba  „ Je ti  už lépe ? “ „ Ano  je mi mnohem lépe , díky “ Mladík se trochu naklonil a vtiskl mu rychlý letmý polibek na rty .  Henrika to trochu zaskočilo , rozšířili se  mu oči a pohltily ho city k tomu chlapci . Vzal ho vzadu za krk a zabořil prsty do jeho dlouhých vlasů , přitáhl si ho k sobě a vášnivě jej začal líbat .  Zabořil jazyk do jeho úst a prozkoumával je ,  propletl  jazyk s tím jeho a oba se nechali unášet . Bylo to něžné , horké a vzrušující . Když se jejich ústa rozpojila  , ztěžka dýchali , hleděli si do očí , ten pohled stačil k tomu , aby se k tobě opět přiblížili .  Byly to hladové nenasytné polibky . Henrik nakonec Isaka jemně odstrčil „ Oh Isaku , omlouvám se , já … tohle by jsme neměli dělat , sotva mě znáš a já  nemohu tohle dovolit “

Chlapec se tvářil ublíženě a trochu stydlivě , rozrušeně. „ Já rád tě poznám blíž  “ Poslyš Isaku praštil jsi se do hlavy , měl by jsi jít domů . Nejsem pro tebe dobrá volba , přemýšlej prosím . Jsem starší než ty , a i když se mi hrozně moc líbíš nechci ti ublížit . “ 

Pokřivená optika - 3 část

Henrik raději odešel , věděl, že nemá cenu se hádat . Isak nedostal jediný prostor se bránit. Najednou mu jeho práce přišla tak zbytečná . Nevěděl jak pomoci ,  nemohl si dovolit více naléhat na ředitelku , je tu krátce a mohl by dostat výpověď. Usedl tedy na své obvyklé místo, tedy za pracovní stůl , a rozhodl se pro další kávu , kofein mu udělá dobře , skutečně se necítil moc dobře ,  byl unavený   a nervózní , i když přesně nevěděl proč .  Doufal , že dnes žádné problémy nenastanou  . V klidu pil kávu, když zaslechl zaklepání … „ ale ne , povzdechl si “

„ Dále “

Dovnitř vešla blondýna menší postavy, štíhlá, oděná v černém. Pohlédl na ní a byl trochu zaražen.

 „ Vy tu nepochybně nestudujete “ „ Ne, zdravím … vlastně jsem rodič jednoho ze studentů “ „ Budu hádat, Isakova matka? “ „ Ano, mám trochu obavy, včera přišel domů s monoklem, někdo ho praštil a říkal, že ho poslali za vámi, má potíže ? “ „  Žádné následky mít nebude, důtku ani sníženou známku z chování nečekejte, mluvil jsem s ním, byl vyprovokován “ „ To se mi ulevilo, již má těch problémů dost, je trochu náladový, ale rozhodně není nevychovaný a agresivní “ „ To já vím, na jeho místě bych se nejspíše také ohnal pěstí, kdyby mi někdo nadával a vyhrožoval “ „ Nadával a vyhrožoval? “„ Ano kluci z vyššího ročníku, jeden mu dost ošklivě nadával a přidal i vyhrůžku, ale jsem si jist, že Isakova pěst na nose mu ukázala, s kým není radno si začínat “ – usmíval se. Usmála se též a již s klidnějším pocitem odcházela domů, měla pocit, že toho muže již někde viděla , jen si nemohla vzpomenou kde to  bylo. Působil na ní příjemným dojmem a vlastně se nedivila svému synovi když říkal , že je fajn…

Henrik se necítil dobře ,  nevyspalý a zesláblý … když kráčel do Jídelny měl pocit, že omdlí ..vystál frontu poručil si zelený čaj s broskví a mátou, zachutnal mu , k obědu  pečenou zeleninu, nic jiného vegetariánského dnes nenabízeli. Nebyl vegetarián , rád jedl ryby … ostatní maso , ale striktně odmítal .  Posadil se ke stolu u okna ,  měl rád světlo  . Přemýšlel , v jídle se  vidličkou jen trochu porýpal , ale mnoho toho nesnědl  .  Pil čaj a rozhlížel se po okolí , když byl téměř rozhodnutý , že se zvedne a odejde , vešel do dveří mladík  s havraními vlasy a to jeho rozhodnutí změnilo . Když se na něj chlapec podíval… nahlas by to nepřiznal , ale srdce mu v hrudi poskočilo , rukou mu pokynul , aby si přisedl , chlapec vypadal zaskočeně , ale neodmítl . „ Rád tě vidím Isaku , jak se daří ? “ „ Vlastně dobře Henriku “ „ Dnes za mnou byla tvá máma , dělala si starosti … kvůli … - sáhl si k oku  , aby chlapec pochopil a usmál se .“ „ No ano , ona je poměrně starostlivá… někdy až moc “ „ Jo takové většinou matky bývají , což je  dobře , záleží jí na tobě  “ „ já vím “ „ Co ti kluci , dali ti už pokoj ? “

„Víceméně , občas za zády něco slyším , ale už se nepřibližují “ „ To rád slyším , ale kdyby se cokoli dělo , přijď za  mnou“ „ Příjdu rád , tedy ne , že bych měl rád nějaký problém… já jen ehmmm “

„ Vždycky tě rád uvidím, ať máš problém či ne, můžeš přijít i jen tak “ poradce se usmál a Isak mu usměv oplatil.  Cítil se s tímto mužem dobře, byl milý, ale ne vlezlý, zajímal se a dával mu prostor pro vyjádření, muž naproti němu byl jednoduše upřímný a nepředstíral.  Moc se mu líbil, i fyzicky byl přitažlivý. „ Isaku všiml jsem si, že nemáš mnoho přátel zde ve škole, mýlím se? “ „ To nemám, ale vlastně o to ani moc nestojím, spolužáci mi moc nerozumí a já jim vlastně také ne, na druhou stranu stejně tak bych se mohl zeptat já Henriku ani vy se tu s ostatními moc nebavíte, vždy vás vidím o samotě “ Henrik se rozesmál „ Výborně to jsem si naběhl, no ani já tu nemám přátele, ale jsem tu nový a vlastně se spíše tak rozhlížím, zdá se však, že jednoho přítele jsem si našel hmm ? “ Nadzvedl obočí v tázavém gestu a čekal jak mladík zareaguje.  Ten zčervenal, poradci to přišlo roztomilé, ale nic neřekl. „ Ano, to našel ….“

 Henrik byl nesvůj, bylo mu zle, cítil se velice unaven a musel si jít lehnout.  Zároveň nemohl přestat myslet na Isaka…

Ani Isak nemohl přestat myslet na Henrika, nevěděl, zda je to tím, že ten muž o něj projevil zájem a chtěl se ho zastat, nebo zda je to tím, že si mohl konečně s někým promluvit a  nebo   se prostě  zamiloval?? Nemohl spát, šel tedy do kuchyně, uvařit si kávu. U stolu seděla jeho máti a zřejmě také nemohla spát .  „ Děje se něco ?? “ optal se jí zvědavě  „ ani ne , jen jsem zamyšlená , když jsem dnes byla za tím poradcem tak mi připadal hrozně povědomý, už jsem ho určitě někde viděla . “

„ Aha, nevím …kde předtím pracoval, možná jsi ho jen viděla někde ve městě „ „ možné to je, a proč jsi vzhůru ty? Nemáš náhodou zítra školu, měl by ses vyspat “ „ to mám a docela se tam těším, nemohu spát, jsem trochu nervózní ..zítra píšeme test “ doufal , že jeho výmluva bude stačit .

„ Těšíš? Nepřeslechla jsem se náhodou “ „ Ne mami, těším se, brzy budou vánoce a já mám dobrou náladu “. Vypil kávu a šel si lehnout, byl již unaven, usínal se zvláštním pocitem a mravenčením v břiše.