Pokřivená optika-5-6.část

 

Ráno se probudil vcelku odpočatý, vánoční prázdniny byly vždy plné klidu a on se na ně těšil, měl vánoce moc rád , rád si užíval tu atmosféru. Máma měla většinou volno a připravovala, co bylo třeba. Už mu ani nepřišlo, že je netrávili společně s otcem. S tím se uvidí možná po vánocích. Přemýšlel co bude dělat o vánocích Henrik , podle životopisu v knize není ženatý , tráví vánoce s rodinou ? s přáteli ? Nebo je sám ? Ta poslední možnost by ho mrzela. Sáhl pro telefon a rozhodl se napsat mu zprávu. " Henriku přeji dobré ráno, myslím na tebe " nechtěl psát zatím dlouhé vzkazy , počká zda mu odpoví . Doufal , že ano . Vstal a oblékl se , zamířil do koupelny a s úsměvem sešel dolů z patra do kuchyně , již mu kručelo v břiše , snídaně volá .

V tu samou chvíli se Henrik ještě nacházel v posteli, nespal, jen odpočíval … užíval si , že nemusí nikam vstávat . Ven z peřin ho lákala jen nutkavá potřeba navštívit koupelnu , nakonec se tedy chtě nechtě musel zvednout . Vracel se do

postele a pohledem zavadil o mobil , moc často ho nekontroloval , ale přesto … na okamžik zadoufal , že by tam mohla blikat ta malá obálka . Odemkl display a ano byla tam , s očekáváním jí otevřel . Neváhal odpovědět , nemohl ho nechat jít . Ne když cítil , že ten chlapec opětuje jeho city . " Krásné ráno i tobě , snad jsi se vyspal a nebolí tě hlava , hezky o prázdninách odpočívej , také na tebe myslím " klikl na odpovědět a uvelebil se v posteli . Byl ještě poněkud unavený , nevzpomínal si jak se dostal včera domů , pamatoval si cestu od Isakova domu do baru kde se zastavil , poté ale již vůbec nic . Tyto vánoce bude trávit zcela sám a trochu jej to zamrzelo , dnes ozdobí stromek a zajde do města pro nějaké potraviny , aby si mohl uvařit.

Snad alespoň den po vánocích bude trávit ve společnosti. Trochu doufal, že jej bratr pozve na svátky, ale nestalo se. Asi se vrhne do psaní , již dlouho nic nenapsal a měl by pokročit v rozpracované knize . V poledne se přeci jen z postele vyhrabal , zapnul počítač na stole a šel si uvařit kávu . Chvíli jen tak brouzdal po internetu , zjišťoval co je nového . Odpoledne se vydal na nákup , všude bylo spoustu lidí , což mu dnes , ale moc nevadilo sám se podivoval . Zamířil mezi regály , vybral zeleninu , ryby , snaží se stravovat zdravě . Ale na vánoce si dopřeje i nějaké sladkosti , perníčky a čokoládu . Snažil se , aby na něj nepadla úzkost . Zrovna vybíral čokoládu , nejraději měl hořkou s příchutěmi , když mu začal hrát mobil v kapse , nadšeně jej vytáhl v očekávání další zprávy od jeho havraního přítele , hmm to mu zní dobře , kdy si ho tak přivlastnil ? Nemýlil se zpráva tam byla a jeho to moc potěšilo , otevřel jí " Odpočívám , hlava mě bolí již jen trochu , škoda že nejsi se mnou , malé pohlazení a políbení by mi jistě pomohlo " " Jsem rád , že odpočíváš . Byl bych s tebou moc rád " I když se snažil Isakovi vymluvit onu náklonnost , nemohl …zamiloval si ho . Již dlouho neměl žádný vztah ani si nepomyslel , že by se kdy mohl zamilovat do studenta . I když věděl , že je to špatné , nešlo poručit srdci , rozum mu mohl říkat co chtěl . Když dorazil domů , rozhodl se vyndat nákup a zajít naproti do baru na skleničku , neopíjel se , ale rád si malé množství alkoholu vychutnal .

Když se ráno probudil, ležel polooblečený v posteli, mírně zmatený. Včera moc nepil , přesto si vůbec nevzpomínal na nic z předchozího večera . Neměl kocovinu , nebolela ho hlava ani mu nebylo zle " jak je kruci možné , že jsem zapomněl ? " Tuhle otázku se pokládá stále častěji , z rozjímání ho však vytrhlo tiché zakňučení a následná vpád do jeho postele . Podíval se vedle sebe a nemohl uvěřit vlastním očím , seděl vedle něho pes , spíše ještě pejsek , malé štěňátko vallhunda , pohladil ho po hlavě , evidentně se to tomu malému stvoření líbilo . Henrik si , ale nemohl vzpomenout kde se tam vzal ? Byl více než zmatený . " ahoj kamaráde , odkud jsi ? " Štěně se na něj koukalo a olízlo mu prst . " Tak už jsi asi můj " Znovu ho pohladil … " hmm budu ti říkat třeba Jakob , co ty na to ? " pejsek se přitulil k jeho ruce . " Dobře , musíme ti ale sehnat vše potřebné , abys tu mohl bydlet "

Henrik sáhl po telefonu, dvě nepřijaté zprávy. Obě od Isaka, potěšilo ho to. První byla dotaz ohledně toho, co dělá na vánoce a druhá na dobrou noc. Mrzelo ho , že neodepsal , musel to napravit a naťukal odpověď ve , které se mu omluvil , že neodepsal předešlý den a své plány na vánoce . Samozřejmě jej zajímaly i jeho vánoce . Odpoledne se rozhodl vyrazit opět ven , musel pro svého nového spolubydlícího sehnat jídlo , vodítko , misky …prostě vše co potřebuje . Nechtěl ho doma nechat samotného a tak jej vzal do rukou a zamířil do chladného zimního počasí , nesněžilo .. mrzlo . Vešel do zverimexu a vše koupil , cestou domů i když již měl vodítko pejska stále nesl , byl ještě maličký a on nechtěl aby mu zapadl někde ve sněhu . Tak to vypadá , že na vánoce o samotě nebude , musel se usmát .

 

 

 

Po příchodu se rozhodl, že ozdobí stromek. Nezakoupil příliš velký, tak akorát do obývacího pokoje . Ze skříně vyndal ozdoby a světýlka , bíle žárovky , které se jeho společníkovi velice zamlouvaly , Henrik musel vícekrát vysvětlovat , že žárovičky se neolizují , když se pejsek začal nudil zabořit čenich do krabice s ozdobami , jednu ukradl a běhal s ní po bytě , Henrik vesele za ním . Tyhle vánoce se jistě nudit nebude . Přišla mu další zpráva od Isaka , nadšeně sáhl po telefonu , byla v ní emailová adresa , to uvítal , budou si moci psát častěji a delší vzkazy . Přál si poznat ho blíže , vědět o něm vše , co má rád , co ho baví . Co naopak rád nemá .

Otevřel počítač, pejska si posadil na klín a napsal email.

Vyzvídal, co bude Isak dělat o prázdninách, zda bude doma, nebo někam vyrazí, co si přeje za dárky… Měl tak pocit, že si skutečně povídají a sbližují se. Zjistil , že toho mají spoustu společného i rozdílného . Když Isak napsal , že po vánocích pojede navštívit otce , trochu v něm zatrnulo … ale je to již spoustu let .

Měl trochu obavy i s Isakovi matky … rozum mu stále našeptával , že je to špatné , ale nemohl … on si Isaka tak zamiloval , nechtěl couvnout , nechtěl nechat minulost vylézt do popředí …. Chtěl být prostě sním .

Držet ho v náručí , hřálo ho , že Isak k němu též něco cítí .

Často si v hlavě promítal jejich vášnivý polibek , Isak měl tak měkké rty , poddajné . Nemohl na něj nemyslet , psali si dlouho do noci , než byli příliš unavení a museli se odebrat ke spánku . Henrik se dozvěděl spoustu nových informací , Isak miluje krevety , nesnáší luštěniny , má rád metal , líbí se mu vánoce … . Henrik usnul k ránu s Jakobem vedle sebe , nechtěl ho vyhánět z postele , sice mu koupil pelíšek , ale alespoň se necítil osamoceně . Mohl se vyspat dosyta když nevstával do práce , výhoda práce ve škole .. prázdniny .

Líbilo se mu v nové práci , změnil svůj život , odstěhoval se a byl spokojený . Ráno bylo pro oba veselé , Isak zdobil stromeček a těšil se z volna , Henrik si hrál s pejskem a vařil . Oba se těšili až si znovu napíší , tahle fáze zamilovanosti je nejkrásnější… ta prvotní, vše nové a krásné. Sladké a vzrušující.

I když Henrik cítil to malé bodnutí u srdce , které mu připomínalo kým byl v minulosti a veškeré důvody proč je to špatné , zaháněl je , zaháněl všechny takové myšlenky . Když po uvaření oběda , dnes hodlal jíst něco zdravého a chutného , tedy Fiskgryta , ryby jedl s chutí , příprava nebyla dlouhá a složitá , to mu vyhovovalo , otevřel svůj notebook , již mu v kolonce emailů svítil jeden nový . Radostí mu poskočilo srdce . " krásné ráno Henriku , jak jsi se vyspal ? " Henrik rychle odepsal a optal se též , čas rychle utíkal když si psali , nemohl se dočkat až se znovu setkají .

piercing ... němčina... ponorková nemoc ...

fotografie z dnešního rána ....

Nakonec jsem se odhodlal k propíchnutí nosu , ano...přecijen .... mé důvody byly různé ..Jedním z nich byl i Jakob Samuel . Propíchnutí nebolelo , přiznám se , že propíchnutí helixu mě bolelo a ještě ted bolí ..nos vůbec . Má máma nebyla nadšená ani trochu , ale s tím jsem počítal ... ale nebylo to tak zlé jako když jsem přišel potetovaný , to se mnou nějaký čas nemluvila , ted si již zvykla .

Čas plyne velice rychle , tento rok se dosti mořím s německým jazykem , zapomněl jsem toho mnoho ...

Jde na mě ponorková nemoc , ano ... ale nedopadne to jako v osvícení ... opravdu lituji , že jsem z Plzně odešel , chybí mi to soukromí ... ale nějak se s tím vyrovnám , stále si říkám - již jen rok .

Třeba jednou uplně vyhraji .....

Hodně přemýšlím v posledních dnech ..... nad životem .
Hodně se zamýšlím nad minulostí ........... nad .......................

kolikrát jsem za život , řekl  že přestanu  s tím vším ? Že se budu mít rád ? Že si přestanu ubližovat ? 

No ... párkrát to tu již bylo .... a jak to dopadlo ?

Ano , není to tak hrozné jako dříve , ted si ublížím v průměru jednou za půl roku . Dříve to bylo častější , každý den , poté každý týden ... každý měsíc .

Po dvou svých zraněních mám jizvy , na rameni dost ošklivé , ano zakryl jsem je tetováním , ale jdou vidět a cítit ... jsou vystouplé  a občas stále bolí . Kdykoliv se na ně podívám , cítim jak moc to tehdy bolelo , rány byly  hluboké a léčil jsem je měsíc na unosnou mez . Po zranění , které jsem si způsobil v květnu jsem musel s vymyšlenou historkou na pohotovost . Popáleniny druhého stupně , nemohl jsem spát , ani přemýšlet  ... vydržel jsem Od uterý do čtvrtka , pak  jsem usoudil , že bez ošetření to nezvládnu . I ošetření bylo náročné , každý den převazování ....jizvy nejsou tak znatelné , jelikož jsou mezi klouby u prstů. Od té doby se držím , i když na to často myslím ... 

Když mám chut si ublížit jdu si zacvičit , zaběhat , pustím si švédský metal  a doufám , že to přejde . 

Občas bych si o tom chtěl s někým promluvit , jelikož mé kamarádky to neví , až na jednu , mlčím . Mignon mi řekne , že mě nechápe a nerozumí tomu , chtěl bych si promluvit s někým kdo tomu rozumí . bojuji s tím a řekl bych , že dobře ... třeba jednou uplně vyhraji . 

 Jímá mě lítost a pocit bezmocnosti , když vidím , že se tím někdo také trápí 

a je na tom jako já v minulosti , v té minulosti kdy jsem chtěl ze všeho nejvíce umřít . Jak rád bych pomohl ... nevím jak ...

Kanellbulens dag

Dnes je KANELBULLENS DAG - tedy den pro sladké pečivo kanellbular , které je pro švédsko typické . I já jej mám velice v oblibě , bohužel jsem si nemohl dnes žádné dát , jelikož musím držet bezlepkovou a bezmléčnou stravu , také nesmím kakao a spoustu jiných věcí . Bezlepkovou mouku jsem nesehnal bohužel . Dříve jsem však s radostí toto pečivo baštil . 

Jedna z dřívějších fotografií 

Hektické dny ...

Dnes ráno jsem vstal s usměvem , mohla za to má kamarádka , která je tu se mnou vždy , nehledě na mou náladu , na barvy všude kolem jelikož jsem ve fázi tvorby a všechny  kolem to obtěžuje  , nehledě na to jak zrovna vypadám , zda jsem rozcuchaný , unavený , nebo naštvaný a smutný . Přijde sedne si ke mě a hledí na mě  těma velkýma hnědyma očima , ted zrovna spí .. mluvím o svém psím společníkovi .Je to mé zlato a moc dobře to ví  . Ráno mě přišla vzbudit . Musel jsem do obchodu pro balakryl a bílou barvu , na poštu a do potravin . V poslední době jsem vytížený a nevím co dříve , psát bakalářku ,dělat tenhle ukol , nebo ten další ... vařit , jít nakoupit , psát , číst ... ? Je toho moc , poslední rok studia na FPE ... poté musím podat přihlášku na jinou univerzitu , uvidíme na kterou , musím se rozmyslet a doufat , že mě příjmou do magisterského studia . 

S bratrem je to ted komplikované , každý mi vyčítá , že jsem na něj moc hodný a , že toho jen využívá ... když já to asi jinak neumím , nechci na něj být přísný , zlý , nebo mu něco vyčítat . Je svůj , jen mě mrzí , že ho jeho kamarádi jak jim říká využívají a tahají z něj věci a peníze . To stejné jeho přítelkyně , která je těhotná , ale ne s ním .. co je to kruci ta vztah ? Nerozumím tomu  . 

Mignon je na mě stále moc hodný  , i když ne všemu rozumí , nerozumí mému nutkání  , říká , že spoustu věcí , které dělám nic nevyřeší a jsou hloupé a možná má pravdu , ale .... 

Ted si jdu udělat Fika pauzu  a pokračovat ve svých ukolech . 

 

Behemoth , kterého jsem maloval včera , nakonec použiji toho v levo , vypadá více podle ..

shrnutí ....

Zápis do třetího ročníku proběhl velmi dobře a velmi rychle , za což jsem byl moc rád , spěchal jsem na autobus . Cesta byla dlouhá a náročná , horko a všude spoustu lidí .Nehledě na slečnu , která celou cestu mluvila a řeknu vám moc intelektu nepobrala . Měl jsem sluchátka , ale občas když mi dohrála píseň se nedalo přeslechnout co říká . Není nad to když je někdo hrdý na to , že je hloupý ... Setkávám se s tím čím dál více , příště pojedu raději později , protože cestovat s těmi pubertáky je příšerné ... jestli budu někdy učit takové idioty tak asi na učitelství zanevřu , jsou hrubý , sprostí , namyšlení a já si říkám kam se poděli normální studenti , asi cestují později aby se s těmito nemuseli stýkat . V sobotu jsem měl velice příjemné překvapení , vyjeli jsme si na výlet do Bečova , v klidu scházím z parkoviště a najednou se ke mě někdo přiřítí  s nadšeným výkříkem a já koukám Domča , vyjela si na výlet s mamkou a já je obě moc rád viděl , bylo to skvělé , hned jsme se domluvili , že se sejdeme o víkendu .

Dnes mám namožené svaly , asi se přepínám a budu muset zvolnit a neběhat každý den , ale dát si třeba den dva volnější režim . Snad se díky sportu trochu zmírní má osteoporoza , ale nevím , těžko říci , mám alergii na mléko , mléčmné výrobky , a spoustu jiných potravin a tak se to jídlem napravuje dost těžko a musím brát léky .  Už se těším na zimu , případá vám to v létě divné ? nepochybně , ale já se moc těším na vánoce , na ta světýlka a doufám , že napadne sníh . Minulý rok na vánoce vůbec nebyl a bylo poměrně teplo . Moc se těším.

Pokřivená optika 4. část

******** o dva týdny později 

Henrik nebyl příliš  nadšen , když mu bylo oznámeno, že bude jedním z těch, kteří dělají dozor na vánočním večírku. Původně plánoval ukázat se tam tak na hodinu a poté se nenápadně vypařit. Takhle bude muset zůstat a ještě dávat pozor na studenty. Doufal, že se alespoň nevyskytnou žádné potíže, studenti se nebudou opíjet a vše proběhne v klidu. Zajímalo jej, zda se na večírku ukáže Isak, nejspíše ne, pochybuje, že by ten chlapec chtěl celý večer strávit zrovna ve školní tělocvičně. Musí zajít do tělocvičny, pomoci děvčatům s výzdobou.  Nesl krabici ozdob, řetězů a různých světýlek když kolem prošla skupinka dívek, která se podezřele uculovala. „ Zdravím slečny, jak se daří ?  přišel jsem vám trochu vypomoct . “ „  Henriku , zdravím, netušila jsem, že přijdeš “ ozvalo se po jeho pravé straně a mířila k němu vyučující cizích jazyků “ „ no ano, vlastně jsem byl pověřen dělat tu zítra večer dozor a řekl jsem si, že zajdu omrknout terén “ „ Tak to jsme dva, také tu budu dělat dozor, jsem ráda, že zrovna s tebou, mohla by být legrace „ „ Jistě, to by mohla, snad studenti nic nevyvedou “ „ neboj tyhle akce většinou probíhají bez problému, nebo o nich alespoň nevíme “ „ dobře, to moc rád slyším “

Večírek pomalu začínal, studenti se scházeli a hudba hrála, kolem bylo spoustu světel a vánoční atmosféra ,  vůně perníků a cukroví a na Henrika padla nostalgie, cítil se vlastně dobře. Stále se rozhlížel po okolí, a doufal, že Isaka alespoň zahlédne, pokud se dostaví. Když si povídali včera nezmínil se ani jeden o večírku , ale měl se zeptat . Věděl , že by neměl projevovat takový zájem o studenta a ještě navíc právě o něj , ale něco ho k tomu chlapci přitahovalo . Když nedávno viděl jeho matku , napadlo ho , že jej pozná , ale asi za ty roky změnil více než myslel . Stál u vánočního stromku, když uslyšel „ dnes ti to moc sluší Henriku “ leknutím mírně nadskočil  „ Oh , Katrin lekl jsem se , ale moc děkuji “ „  Jak se bavíš ?  “ „ Docela dobře , je to tu pěkné , zatím žádné problémy …“ „ Uvolni se , bav se  ano ? Možná bychom si mohli zatančit ? “ Zahlédl záplavu havraních vlasů a pocítil radost . Isak stál kousek od nich a Henrik ho pohledem prosil o pomoc. Isak tedy pokročil k nim  „ Henriku, netušil jsem , že děláte dozor , ale potřeboval bych s vámi  mluvit , naléhavě “ „ Omlouvám se Katrin  “ Ta odešla , ale doufala , že ho odchytne později . „ Moc rád tě vidím a děkuji ti za záchranu “ „ Není vůbec zač , vypadal jste zoufale , není váš tip ? “ smál se , Henrikovi připadal takto rozesmátý velice okouzlující . „ Vlastně vůbec není můj tip “  „ Nebyl jsem si jist zda tu budete “ „ nápodobně  , jsi tu sám , nebo máš doprovod ? “ „ jsem tu sám  , půjdu na  vzduch , za chvilku se vrátím “ „  je ti dobře ?“

„  No ano ,  jen  trošku se mi motá hlava “ „ Půjdu raději s tebou “   Muži vykročili směrem k východu , bavili se, když v tom se Isak sesul k zemi, praštil se do hlavy. Poradce si rychle pokleknul, sundal sako a dal ho mladíkovi pod hlavu. Přihnala se Katrin „ co se stalo ? “  „ stěžoval si na motání hlavy , tak jsem ho chtěl doprovodit na vzduch a on  omdlel . Raději přines vodu “ Katrin se přihnala s vodou z chladničky , poradce ji otevřel a trochu si vylil do rukou , poté je přiložil chlapci za krk a na čelo . Po chvíli se Isak probral . Rozhlédl se a spatřil nad sebou  blond vlasy a přívětivý usměv , Henrika , krásný pohled , cítil se dost zmateně . Podepřel ho a pomohl mu se posadit . „ Jak je ti  ? “ „  divně “ „Pojd raději tě vezmu na vzduch , pořádně se napiješ  “ „ díky “ Katrin rozehnala dav , který se kolem nich vytvořil  a  slíbila Henrikovi , že děti pohlídá .  Poradce podpíral chlapce s havraními vlasy a společně vyšli ven do chladného zimního vzduchu . Chlapec vypil téměř celou lahev vody a cítil se lépe. „ Isaku , máš na hlavě ránu , neboj nic vážného , ale přesto bych to raději ošetřil , byl to ošklivý pád , dost jsi mě vyděsil .“ Teprve teď si chlapec uvědomil , že ho trochu bolí hlava , sáhl si do vlasů a trochu krvácel .  Poslušně tedy vykročil za výchovným poradcem do jeho kanceláře. Ten sáhl pro lékárničku a otevřel jí, našel polštářek a obvaz, snad to bude stačit.  Pomalu mu přiložil vatový polštářek na ránu, přidržel a začal s ovazováním . „ Uhm Henriku ?  “ ozvalo se tiše a váhavě „  Ano ? “ „ jsem rád , že jsem tu s vámi “ „ také jsem tu rád s tebou  , vlastně si s tebou rád povídám “ Henrik dokončil ovazování  a posadil se vedle mladíka . Ten byl trošku nervózní  , ve vzduchu bylo cítit napětí . Cítili ho oba  „ Je ti  už lépe ? “ „ Ano  je mi mnohem lépe , díky “ Mladík se trochu naklonil a vtiskl mu rychlý letmý polibek na rty .  Henrika to trochu zaskočilo , rozšířili se  mu oči a pohltily ho city k tomu chlapci . Vzal ho vzadu za krk a zabořil prsty do jeho dlouhých vlasů , přitáhl si ho k sobě a vášnivě jej začal líbat .  Zabořil jazyk do jeho úst a prozkoumával je ,  propletl  jazyk s tím jeho a oba se nechali unášet . Bylo to něžné , horké a vzrušující . Když se jejich ústa rozpojila  , ztěžka dýchali , hleděli si do očí , ten pohled stačil k tomu , aby se k tobě opět přiblížili .  Byly to hladové nenasytné polibky . Henrik nakonec Isaka jemně odstrčil „ Oh Isaku , omlouvám se , já … tohle by jsme neměli dělat , sotva mě znáš a já  nemohu tohle dovolit “

Chlapec se tvářil ublíženě a trochu stydlivě , rozrušeně. „ Já rád tě poznám blíž  “ Poslyš Isaku praštil jsi se do hlavy , měl by jsi jít domů . Nejsem pro tebe dobrá volba , přemýšlej prosím . Jsem starší než ty , a i když se mi hrozně moc líbíš nechci ti ublížit . “ 

Pokřivená optika - 3 část

Henrik raději odešel , věděl, že nemá cenu se hádat . Isak nedostal jediný prostor se bránit. Najednou mu jeho práce přišla tak zbytečná . Nevěděl jak pomoci ,  nemohl si dovolit více naléhat na ředitelku , je tu krátce a mohl by dostat výpověď. Usedl tedy na své obvyklé místo, tedy za pracovní stůl , a rozhodl se pro další kávu , kofein mu udělá dobře , skutečně se necítil moc dobře ,  byl unavený   a nervózní , i když přesně nevěděl proč .  Doufal , že dnes žádné problémy nenastanou  . V klidu pil kávu, když zaslechl zaklepání … „ ale ne , povzdechl si “

„ Dále “

Dovnitř vešla blondýna menší postavy, štíhlá, oděná v černém. Pohlédl na ní a byl trochu zaražen.

 „ Vy tu nepochybně nestudujete “ „ Ne, zdravím … vlastně jsem rodič jednoho ze studentů “ „ Budu hádat, Isakova matka? “ „ Ano, mám trochu obavy, včera přišel domů s monoklem, někdo ho praštil a říkal, že ho poslali za vámi, má potíže ? “ „  Žádné následky mít nebude, důtku ani sníženou známku z chování nečekejte, mluvil jsem s ním, byl vyprovokován “ „ To se mi ulevilo, již má těch problémů dost, je trochu náladový, ale rozhodně není nevychovaný a agresivní “ „ To já vím, na jeho místě bych se nejspíše také ohnal pěstí, kdyby mi někdo nadával a vyhrožoval “ „ Nadával a vyhrožoval? “„ Ano kluci z vyššího ročníku, jeden mu dost ošklivě nadával a přidal i vyhrůžku, ale jsem si jist, že Isakova pěst na nose mu ukázala, s kým není radno si začínat “ – usmíval se. Usmála se též a již s klidnějším pocitem odcházela domů, měla pocit, že toho muže již někde viděla , jen si nemohla vzpomenou kde to  bylo. Působil na ní příjemným dojmem a vlastně se nedivila svému synovi když říkal , že je fajn…

Henrik se necítil dobře ,  nevyspalý a zesláblý … když kráčel do Jídelny měl pocit, že omdlí ..vystál frontu poručil si zelený čaj s broskví a mátou, zachutnal mu , k obědu  pečenou zeleninu, nic jiného vegetariánského dnes nenabízeli. Nebyl vegetarián , rád jedl ryby … ostatní maso , ale striktně odmítal .  Posadil se ke stolu u okna ,  měl rád světlo  . Přemýšlel , v jídle se  vidličkou jen trochu porýpal , ale mnoho toho nesnědl  .  Pil čaj a rozhlížel se po okolí , když byl téměř rozhodnutý , že se zvedne a odejde , vešel do dveří mladík  s havraními vlasy a to jeho rozhodnutí změnilo . Když se na něj chlapec podíval… nahlas by to nepřiznal , ale srdce mu v hrudi poskočilo , rukou mu pokynul , aby si přisedl , chlapec vypadal zaskočeně , ale neodmítl . „ Rád tě vidím Isaku , jak se daří ? “ „ Vlastně dobře Henriku “ „ Dnes za mnou byla tvá máma , dělala si starosti … kvůli … - sáhl si k oku  , aby chlapec pochopil a usmál se .“ „ No ano , ona je poměrně starostlivá… někdy až moc “ „ Jo takové většinou matky bývají , což je  dobře , záleží jí na tobě  “ „ já vím “ „ Co ti kluci , dali ti už pokoj ? “

„Víceméně , občas za zády něco slyším , ale už se nepřibližují “ „ To rád slyším , ale kdyby se cokoli dělo , přijď za  mnou“ „ Příjdu rád , tedy ne , že bych měl rád nějaký problém… já jen ehmmm “

„ Vždycky tě rád uvidím, ať máš problém či ne, můžeš přijít i jen tak “ poradce se usmál a Isak mu usměv oplatil.  Cítil se s tímto mužem dobře, byl milý, ale ne vlezlý, zajímal se a dával mu prostor pro vyjádření, muž naproti němu byl jednoduše upřímný a nepředstíral.  Moc se mu líbil, i fyzicky byl přitažlivý. „ Isaku všiml jsem si, že nemáš mnoho přátel zde ve škole, mýlím se? “ „ To nemám, ale vlastně o to ani moc nestojím, spolužáci mi moc nerozumí a já jim vlastně také ne, na druhou stranu stejně tak bych se mohl zeptat já Henriku ani vy se tu s ostatními moc nebavíte, vždy vás vidím o samotě “ Henrik se rozesmál „ Výborně to jsem si naběhl, no ani já tu nemám přátele, ale jsem tu nový a vlastně se spíše tak rozhlížím, zdá se však, že jednoho přítele jsem si našel hmm ? “ Nadzvedl obočí v tázavém gestu a čekal jak mladík zareaguje.  Ten zčervenal, poradci to přišlo roztomilé, ale nic neřekl. „ Ano, to našel ….“

 Henrik byl nesvůj, bylo mu zle, cítil se velice unaven a musel si jít lehnout.  Zároveň nemohl přestat myslet na Isaka…

Ani Isak nemohl přestat myslet na Henrika, nevěděl, zda je to tím, že ten muž o něj projevil zájem a chtěl se ho zastat, nebo zda je to tím, že si mohl konečně s někým promluvit a  nebo   se prostě  zamiloval?? Nemohl spát, šel tedy do kuchyně, uvařit si kávu. U stolu seděla jeho máti a zřejmě také nemohla spát .  „ Děje se něco ?? “ optal se jí zvědavě  „ ani ne , jen jsem zamyšlená , když jsem dnes byla za tím poradcem tak mi připadal hrozně povědomý, už jsem ho určitě někde viděla . “

„ Aha, nevím …kde předtím pracoval, možná jsi ho jen viděla někde ve městě „ „ možné to je, a proč jsi vzhůru ty? Nemáš náhodou zítra školu, měl by ses vyspat “ „ to mám a docela se tam těším, nemohu spát, jsem trochu nervózní ..zítra píšeme test “ doufal , že jeho výmluva bude stačit .

„ Těšíš? Nepřeslechla jsem se náhodou “ „ Ne mami, těším se, brzy budou vánoce a já mám dobrou náladu “. Vypil kávu a šel si lehnout, byl již unaven, usínal se zvláštním pocitem a mravenčením v břiše.

Dobrý pocit ....

Někdy ... se stane , že se cítite zle aniž by byl důvod a někdy se stane , že máte dobrý pocit ..  též bez důvodu. A pro mě je to dnešní den , cítím se lépe , vcelku dobře .. těším se na některé chvíle v budoucmosti , protože mám pocit , že mi toho uteklo již mnoho , a já si chci vychutnat krásné okamžiky.  V posledních letech jsem zanevřel na spoustu věcí a hodlám se k nim vrátit . Užívat si , co se dá , nestresovat se stále a být s lidmi , které mám rád ...dnes jsem volal babičce , viděl jsem se sní nedávno , když jsem jí jel navštívit a měla radost , že jsem přijel .Navštívili jsme trhy kde jsme koupili formičky na perníčky , jelikož ty já peču rád , mám dokonce formičku ve tvaru kytary .Hlavně Victor mé perníky zbožnuje , tudíž mu je občas upeču aby měl radost .  Je to nejlepší přítel  , snad se v září setkáme . Babička mě má ráda , i když mám "černé ruce " jak ona říká mým tetováním , poslouchám pekelníky - rozumněj metal . Chválí mi dlouhé vlasy a ptá se na mého přítele , prostě mě nechce měnit .Na konci září se má babička vráti a já jí půjdu popřát k narozeninám . Už se těším . 

" Štípni mě " - " Neříkal jsem do zadku " - " Neříkal jsi kam !! "

Je tu nový den , po delší době jsem se v klidu vyspal , jelikož můj bratr odcestoval ke své přítelkyni a mě tedy nerušilo ani jeho chrápání ani televize , ani jeho hry na playstationu . Byl tu klid a ticho , uklidnující a zároven trochu děsivé . S bratrem je to těžké , chápu , že on za to nemůže ... ale někdy mám pocit , že se starám o dítě  , chodit s ním nakoupit , vysvětlovat mu hodnotu peněz , snažit se , aby občas udělal něco prospěšného , jako například vynést odpadky , nebo vyvenčit psa , aniž bych si vyslechl , že jsem horší než Hitler , žádat ho , aby zhasl ve dvě ráno  a alespon ztlumil televizi jelikož bych se rád vyspal  je  pro něj jako vtip a vysměje se mi do obličeje , občas jsem z toho zoufalý . Ale někdy je sním legrace , právě proto jak se umí dětsky nadchnout z maličkostí , směje se   a někdy má dokonce pochopení pro to jak se cítím , mluví na mě když si myslí , že už spím .
Dnes se tedy cítím po delší době odpočatý ,  zanedlouho mě čeká škůla ... škola , už se těším , ne opravdu jsem se nezbláznil , rád tam trávím čas , scházím se s příteli a studium je zábavné ,  hodně se to liší od docházky do střední , nebo dokonce základní školy , vysoká je jednoznačně skvělá . Vyberete si co vlastně chcete studovat , už mám poslední rok a bude ze mě bakalář , ale rád bych ve studiu i nadále pokračoval .  Tento rok si hodlám užít  i když budu dojíždět a strávím spoutsu času v autobusech , nevadí ... budu hodně číst a učit se a snažit se abych měl nejlepší výsledky .
S Mignonem se uvidíme již zítra , těším se ...užijeme si poslední chvíle léta , tedy alespon doufám , že se nic nepokazí . Když jsme spolu je mi lépe , vtipkujeme  a vše se hned zdá lepší  , no ano jsem zamilovaný stále .... nikdy dříve bych neřekl , že budu schopen mít trvalejší vztah . Ale už je to pár let co jsme spolu a i když máme sem tam nějakou krizi , jsme stále spolu .

fika for alla

Jsem již nějakou dobu doma . Chybí mi však moji přátelé , je zvláštní po měsících kdy jsem bydlel v jiném městě a stýkal se s přáteli , sedět doma ... čtu , píši , maluji ...sportuji  a věnuji se svým zájmům , ale chybí mi společnost . Bylo skvělé si večer někam vyrazit , nebo v poledne udělat pauzu "Fika" než půjdeme zase do školy . Chybí mi můj byt , i když jsem tam byl sám .. cítil jsem se spokojeněji než zde . Po určité době mám z tohoto prostředí kde jsem s bratrem a mámou ponorkovou nemoc a nejraději bych někam odcestoval . S Mignonem se neuvidíme  nějakou dobu a mě se moc stýská . Nemám si ani s kým promluvit .